Františka Plamínková

Česká učitelka, senátorka a představitelka ženského hnutí, která prosazovala volební právo žen a jejich rovnoprávnost v práci i rodině.

V kostce

Vystudovala učitelství a kvůli povinnému celibátu učitelek se vzdala plánovaného sňatku s medikem Vilémem Feyrerem, aby mohla dál učit.
Spoluzaložila Ženský klub český a Výbor pro volební právo žen, které prosazovaly ženské vzdělávání, občanská práva a veřejné působení.
Využila možností zemského volebního řádu a pomohla roku 1912 prosadit zvolení Boženy Vikové-Kunětické do Českého zemského sněmu.
Po letech jejího úsilí byl roku 1919 zrušen celibát učitelek; ústava z roku 1920 zakotvila také volební právo žen.
Roku 1923 založila Ženskou národní radu; spolu s Miladou Horákovou v ženském hnutí usilovala o právní rovnoprávnost žen.
V roce 1925 byla zvolena senátorkou a místopředsedkyní Mezinárodní ženské rady, takže propojovala domácí politiku s mezinárodním ženským hnutím.
V letech 1931–1932 vystupovala ve Společnosti národů. Dlouhodobě prosazovala také mateřskou dovolenou pro úřednice.
V září 1938 poslala Hitlerovi otevřený dopis, v němž se zastala prezidenta Edvarda Beneše a odmítla útoky proti Československu.
Po zahraniční cestě se rozhodla vrátit do okupované vlasti; 1. září 1939 ji gestapo poprvé zatklo.
Za heydrichiády byla znovu zatčena a vězněna v Terezíně; 30. června 1942 ji nacisté zastřelili na Kobyliské střelnici.