Gerty Coriová
Česko-americká biochemička, která pomohla objasnit přeměny cukrů v těle a jako první žena získala Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství.
- Narození
- 15. srpna 1896, Praha
- Úmrtí
- 26. října 1957, St. Louis
V kostce
- Ke studiu medicíny si musela doplnit latinu a přírodní vědy, které jí dívčí škola neposkytla. Roku 1914 nastoupila na Německou univerzitu v Praze.
- Při anatomii poznala Carla Coriho, svého budoucího manžela a vědeckého partnera. V roce 1920 oba dokončili medicínu a vzali se; před svatbou konvertovala ke katolictví.
- V poválečné Vídni léčila děti a odmítala přídavky stravy, které podle ní více potřebovali pacienti. Nedostatek vitaminu A jí poškodil zrak; po zlepšení stravy se zotavila.
- V roce 1922 odešla za Carlem do Spojených států. V Buffalu pokračovali ve společném výzkumu; odchod z Evropy provázela také zkušenost s antisemitismem.
- V roce 1929 popsali Coriho cyklus: laktát vznikající při práci svalů se v játrech mění zpět na glukózu, kterou tělo může znovu využít.
- Od roku 1931 působili na Washingtonově univerzitě v St. Louis. Gerty zpočátku dostávala jen desetinu Carlova platu, přestože pokračovali ve společné vědecké práci.
- V letech 1938–1939 dokázali ve zkumavce vytvořit glykogen, zásobní formu cukru v těle. Výzkum tak vysvětloval nejen jeho rozklad, ale i vznik.
- V roce 1947 se stala profesorkou biochemie a s Carlem získala Nobelovu cenu za výzkum přeměn glykogenu. V kategorii fyziologie nebo lékařství uspěla jako první žena.
- Ve stejném roce se při horském výstupu projevila těžká nemoc kostní dřeně. V dalších letech navzdory slábnoucím silám zkoumala dědičné poruchy metabolismu glykogenu.
- Ve výzkumu pokračovala téměř do konce života a Carl o ni pečoval. Zemřela roku 1957 v jednašedesáti letech; její práce propojila biochemii s poznáváním dětských nemocí.