Lise Meitnerová
Rakousko-švédská fyzička židovského původu, která se synovcem Ottou Robertem Frischem podala fyzikální vysvětlení jaderného štěpení na základě výsledků Hahna a Strassmanna.
- Narození
- 7. listopadu 1878, Vídeň
- Úmrtí
- 27. října 1968, Cambridge
V kostce
- Narodila se roku 1878 ve Vídni do židovské rodiny; otcova rodina pocházela z Moravy. V roce 1906 získala na Vídeňské univerzitě doktorát z fyziky jako druhá žena.
- Roku 1907 začala v Berlíně spolupracovat s chemikem Ottou Hahnem. Kvůli zákazu vstupu žen měřila záření ve sklepě.
- Za první světové války sloužila v letech 1915 až 1916 jako rentgenová sestra v rakouské armádě. Poté se vrátila k výzkumu v Berlíně.
- Od roku 1917 vedla vlastní fyzikální oddělení; v roce 1918 s Hahnem oznámila objev radioaktivní formy protaktinia, prvku číslo 91, která se rozpadá velmi pomalu. Roku 1922 se habilitovala a v roce 1926 se stala mimořádnou profesorkou fyziky na berlínské univerzitě.
- V roce 1933 jí nacisté kvůli židovskému původu odebrali právo vyučovat na univerzitě. V Institutu císaře Viléma mohla zatím pokračovat ve výzkumu.
- Po anšlusu v roce 1938 ztratila ochranu rakouského občanství a uprchla do Švédska. Ve stockholmském Nobelově ústavu ale zůstala bez spolupracovníků, přístrojů i technické pomoci.
- O Vánocích 1938 v Kungälvu se synovcem Ottou Robertem Frischem vysvětlila Hahnovy a Strassmannovy výsledky jako štěpení jádra. Jejich společný článek vyšel 11. února 1939 v Nature; název fission, tedy štěpení, navrhl Frisch.
- Roku 1943 odmítla účast na vývoji atomové bomby v USA. Nobelova cena za chemii za rok 1944 byla v roce 1945 udělena celá Ottovi Hahnovi.
- Roku 1947 odešla z Nobelova ústavu do vlastní laboratoře pro atomový výzkum, od roku 1949 přímo na Královském technologickém institutu ve Stockholmu. Téhož roku získala švédské občanství a společně s Hahnem medaili Maxe Plancka; se Sigvardem Eklundem pak pracovala na stavbě švédského jaderného reaktoru.
- V roce 1960 se přestěhovala do Cambridge, kde jí Glenn Seaborg roku 1966 předal cenu Enrica Fermiho, udělenou společně s Hahnem a Fritzem Strassmannem. Zemřela 27. října 1968 ve věku 89 let; roku 1997 dostal prvek 109 na její počest název meitnerium.