Marie Stuartovna

Skotská a krátce také francouzská královna, jejíž nárok na anglický trůn přispěl k dlouhému věznění a popravě.

V kostce

Po smrti otce Jakuba V. se roku 1542 už jako šestidenní dítě stala skotskou královnou; vládu za ni vykonávali regenti.
Roku 1548 ji odvezli do Francie, aby ji ochránili před anglickým tlakem; vyrůstala na francouzském dvoře jako budoucí nevěsta následníka.
V roce 1558 se provdala za budoucího Františka II.; po jeho nástupu na trůn byla krátce francouzskou královnou a roku 1560 ovdověla.
Po návratu do Skotska roku 1561 katolická královna zpočátku uznávala protestantské náboženské uspořádání a spolupracovala také s protestantskými rádci.
Její druhý manžel, lord Darnley, se zapletl do vraždy tajemníka Rizzia; o tři měsíce později, roku 1566, porodila syna Jakuba.
Po Darnleyho vraždě se roku 1567 provdala za podezřelého Bothwella; povstání ji přivedlo do zajetí, kde potratila dvojčata a musela abdikovat.
Po útěku ze zajetí a vojenské porážce hledala roku 1568 ochranu v Anglii; Alžběta I. ji však nechala uvěznit.
Roku 1586 byla odsouzena za spoluúčast na spiknutí proti Alžbětě I.; klíčovým důkazem byly zachycené šifrované dopisy.
Po téměř devatenácti letech věznění byla 8. února 1587 popravena na hradě Fotheringhay na základě příkazu podepsaného Alžbětou I.; bylo jí čtyřiačtyřicet let.
Její syn Jakub VI. získal roku 1603 také anglický trůn; Skotsko a Anglie tak měly společného panovníka.